I když mikroblogovací systém Twitter v našich  končinách nedosahuje zatím ani zdaleka popularity Facebooku, přesto zde své uživatele má. A stejně tak i rizika, která jsou s ním spojená. Tvítujte i vy bezpečně.

Twitter (www.twitter.com)  je tak zvaná mikroblogovací služba. Jedná se o typ sociální sítě, v česku sice zatím méně populární, než je plnohodnotná společenská síť Facebook, přesto si své uživatele nachází.

Použití
Zatímco Facebook je síť určená především k debatám a ke sdílení multimédií, jež předpokládají zpětnou vazbu ostatních lidí, Twitter je trochu jiný. Ačkoli to jeho tvůrci původně nezamýšleli, prakticky se používá především k distribuci informací, než k debatám. Jednotliví uživatelé na Twitteru „publikují“ nejenom zprávy o tom, jak se zrovna mají a co dělají, ale (především) odkazy na zajímavá místa na webu, na zajímavé služby, stránky, multimédia.  Ty nejzajímavější pak komentují jiným uživatelům, nebo „retweet“ují dále. Twitter tak slouží jako odkazový a zpravodajský kanál (používají jej mimochodem někteří astronauti při komunikaci z mezinárodní vesmírné stanice http://twitter.com/nasatweetup ).

Rizika
Ačkoli Twitter vypadá zcela nevinně, ve skutečnosti je s jeho používáním spojena celá řada rizik. Především bezhlavé užívání Twitteru může představovat problém. Podívejme se nyní na některé z těchto rizik a na to, co se s nimi dá dělat.
Stejně jako kterákoli jiná služba (nebo alespoň většina online služeb) jsou i účty na Twitteru autentizovány kombinací uživatelského jména a hesla. To s sebou nese první z rizik, kterým je možnost odcizení identity, kdy útočník vystupuje za oběť. To může být poměrně veliký problém, protože celá řada uživatelů Twitter používá, jak již bylo řečeno, především jako publikační platformu.  Každý nový příspěvek je zobrazován následovatelům, případně exportován do dalších služeb (Twitter obsahuje tzv. otevřené API, které to umožňuje). Odcizení přihlašovacích údajů k účtu na Twitteru může otevírat dveře k dalším, sofistikovanějším útokům založeným právě na převzaté identitě, které mohou být následně směřovány i na jiné služby.  I samotné údaje od Twitter účtu ale stačí k zásadnímu poškozování uživatele.

Twitter spoléhá na virální šíření informací, které se děje pomocí následování a opakování jednotlivých sdělení. Z toho plyne, že sdělení, které je do sítě jednou vypuštěno, se v ní může nekontrolovatelně šířit. Na rozdíl od Facebooku, kde nic podobného není možné, je ale u Twitteru můžeme sledovat. Pomocí speciálního software je možné zjistit, jak se v síti šíří konkrétní informace a kdo je její původce (byť ne zcela přesně). Toho se hojně používá při analýzách marketingových kampaní a vůbec firemní komunikace na Twitteru. Stejné nástroje ale mohou být použity i proti uživateli, respektive k jeho zkompromitování. V podstatě je možné „ukázat“ na původce některého vtipného tvítu, nebo dokonce škodlivého sdělení, i když  dotyčný ve skutečnosti žádným zlým uživatelem není.

Jak již bylo řečeno, Twitter se hojně používá k firemní prezentaci a obsahuje mnoho odkazů. Protože sdělení jsou omezena na 140 znaků, musí se odkazy na URL adresy na internetu zkrátit tak, aby se do mikrosdělení vešly. K tomu slouží celá řada zkracovacích služeb, které adresu webového serveru upraví tak, že má minimální velikost (příklad: http://bit.ly/bDeG1y ). Bohužel z takovéhoto odkazu nelze zjistit, kam doopravdy vede, dříve, než na něj uživatel klikne (zmíněný příklad vede sem http://www.podnikatel.cz/aktuality/prezident-cap-clenem-strategickeho-vyboru-cea/ ). Tzv. krátká URL jsou doslova ideální platformou pro maskování škodlivých a uživatele poškozujících stránek, provozovatelé zkracovacích služeb totiž jen málokdy kontrolují obsah stránek, na něž odkazují. Za tvítem „Našel jsem něco super: http://bit.ly/bDeG1y “ se ve skutečnosti nemusí skrývat článek na serveru Podnikatel.cz, ale velmi nebezpečná stránka.

Obtěžování
Základní vlastností Tvítů je, že na ně mohou uživatelé reagovat. Někteří aktivní uživatelé Twitteru si tak již vysloužili vytvoření „fanouškovských“ účtů, které na ně útočily způsobem, který byl pro ostatní uživatele sítě viditelný. Není to nic příjemného, taková činnost nazývaná někdy „Anti Twitter“ by se dala přirovnat k tomu, když vám někdo neustále posměšně skáče do řeči.

Kromě speciální (a v praxi málo využívané) funkce zasílání soukromých zpráv je veškerá komunikace na Twitteru veřejná. To je nesmírně důležitá vlastnost, ale řada uživatelů o tom neví. Na veřejnost se tak díky nim dostávají informace, jež by neměly. Informaci, která se v rámci sítě virálně šíří, je ale podměrně obtížné odstranit, takže stačí malá nepozornost či nedorozumění, a budete na Twitteru nekonečně dlouho šířit věci, které šířit rozhodně nechcete.

Bezpečnost
Twitter je velice užitečná veřejná služba. Je pravděpodobné, že počet jeho uživatelů v Česku bude časem stoupat. Přesto je nezbytné, když jej již používáme, dělat to bezpečně. Jak? V zásadě si vystačíme několika jednoduchými kroky.

1. Nedávejte nikomu své přihlašovací údaje
Používejte jiné přihlašovací údaje, zejména heslo, než v ostatních online službách. Heslo je dobré pravidelně měnit.

2. Nepublikujte nic, co není veřejné
Dávejte na Twitter jen takové informace, o kterých chcete, aby se „dozvěděl svět“. Cokoli soukromého na Twitter nepatří.

3. Nahrávejte jen prověřené odkazy
Odkazy na webové stránky, které nahráváte na Twitter nejprve zkontrolujte.

4. Otevírejte odkazy jen z ověřených zdrojů
Zdaleka nejtěžší, ale současně nejdůležitější. Klikejte jen na ty odkazy, které publikují uživatelé, jímž důvěřujete. Jak dosáhnout důvěry vám nemůžeme poradit – univerzální přístup neexistuje.