| Krátce o smyslu Červeného tlačítka |
| Čtvrtek, 11 únor 2010 | |
V únoru letošní roku spatřil světlo světa projekt Červené tlačítko, který je zaměřen boji proti nelegálnímu obsahu na internetu. Jak sami tvůrci (Národní centrum bezpečného internetu ve spolupráci s Policií ČR a dalšími institucemi) uvádějí, Červené tlačítko chce účinně bojovat proti internetové kriminalitě, zejména nelegálnímu obsahu. Jistě hrdý cíl, který má však na realitu jen minimální dopad.
Na prvním místě je třeba říci, že Červené tlačítko má zcela zanedbatelný vliv na prevenci kriminality, protože jeho smyslem je regulace internetového „statického obsahu“, neřeší dynamickou komunikaci mezi uživateli, která je hlavním zdrojem rizikových komunikačních jevů, se kterými se setkávají mladí (mladiství) uživatelé internetu (kyberšikana, kybergrooming, kyberstalking aj.). Neřeší chatování, zneužívání ICQ, Skype, sociálních sítí - což jsou hlavní nástroje pro manipulaci dětí. Děti primárně neohrožuje nelegální obsah, ale nebezpeční uživatelé internetu.
Představíme-li si mentalitu mladistvého uživatele (dítěte) internetu, který by si snad toto tlačítko do svého počítače nainstaloval, dojde ke znehodnocení tlačítka hned několika způsoby: a) děti budou označovat obsah, který není závadný (z legrace či neznalosti), b) děti nebudou označovat závadný obsah, protože jím budou fascinovaní, naopak budou šířit odkazy na nelegální stránky mezi svými vrstevníky (aneb co je zakázáno, to musíme vyzkoušet), c) děti budou zbytečně zahlcovat síť a zpomalovat fungování celého systému přenosu informací o nelegálním obsahu, protože někdo bude muset zřejmě zkontrolovat, zda ohlášená internetová adresa skutečně ukrývá nelegální obsah, d) preventivní dopad na dítě nebude naprosto žádný.
Navíc je velmi nepravděpodobné, že si dítě tento produkt do svého počítače vůbec nainstaluje, pokud bude vědět, že program „odesílá nějaké informace z jeho počítače ven“, i když budou tvůrci tvrdit, že jde POUZE o adresu internetové stránky. Děti si budou chtít chránit své počítačové soukromí a zcela jistě nebudou upozorňovat na něco, co je pro ně zdrojem zábavy (ať už je to pornografie či nelegální filmy, mp3 apod.). A je zcela jisté, že rodiče nebudou tlačítko využívat, snad pouze v promile případů, kdy se bude jednat o obzvláště závadný obsah, který je i bez Červeného tlačítka monitorován (zejména o dětskou pornografii).
Červené tlačítko není nic nového, protože Saferinternet již dříve zveřejnil v rámci projektu InternetHotline formuláře pro hlášení nelegálního obsahu: http://oznamte.internethotline.cz/ . Je to pouze kratší cesta, jak tento nelegální obsah nahlásit a jak pomoci s očistou internetu.Tedy projekt má určitě smysl, ale v oblasti regulace kyberprostoru zaplaveného nebezpečnými internetovými stránkami.
Co má tedy skutečně preventivní dopad na děti? Jednoznačně jejich přímá edukace zaměřená na konkrétní nebezpečné komunikační jevy, na reálné případy, na jejich řešení, na metody manipulace dětí apod. Tedy na to, co dětské uživatele internetu ohrožuje nejvíce.
Je třeba si uvědomit, že technologická řešení nikdy nenahradí poutavý výklad učitele s podnětnou diskusí. A posadit dítě před počítač a říci mu, tady máš záchrannou brzdu, na kterou stačí kliknout, mu nepomůže vyřešit jeho skutečné problémy.
|
| < Předch. | Další > |
|---|
